čtvrtek 17. října 2013

Bobbi Brown and me :)



Nerozumím tomu, pořád mám pocit, že se škola i ostatní věci jen rozbíhají a já už nevím, kam dřív skočit.

A to to bude ještě horší, začnou v ulicích rozvěšet vánoční světýlka, v obchodech začneme potkávat čokoládové mikuláše…a čokoládové i nečokoládové vánoční ozdoby. A my budeme mít dva měsíce v kuse pocit, že nestíháme koupit vánoční dárky, že nás štvou davy v obchodech a začneme plánovat, co si letos na vánoce upečeme za dobroty. Už by jen chybělo, abych vám se dala nějakou vánoční koledu a vůbec bych nebyla o nic lepší než svět okolo!

 Ale tahle je třeba jedna z mých oblíbených :)

To jen tak, na postrašení, nebojte, všechno stihnete a nakonec, kdo by vánoce nemiloval, tak nějak nás to nutí cítit se napjatě a uvolněně zároveň, to je ten správný adrenalin.

A abych se na chvíli v tom spěchu zastavila, udělala si malou radost, že všechno hezky zvládám, odměnila se za to, že jsem ještě trošku zhubla a Levi´s kalhoty, do kterých jsem se před dvěma týdny napěchovala, snad brzo vystřídají další :) jupí jupí …

(Dámy, říkejme si co chceme, raďme jedna druhé „nežer a zhubneš“…ale já jsem jedla vždycky celkem dobře a občas jsem hřešila…a i tak budu mít na fotkách z mých 24. Narozenin zadek jako štýrský valach..ale na těch z 25. Narozenin už snad ne! :))

Chci tím říct, dokud jsem se opravdu nezačla denně hýbat aspoň minimálně 40 minut intenzivně, nevěděla jsem, co to hubnutí je. I když zhřeším, i když některé dny nestíhám jíst a pak zabrousím do menzy na pizzu, všechny hříchy odplavou s potem (to není pot, to jen špeky pláčou).
A je to skvělý pocit, opravdu mě to chytlo, cítím se, jako bych někoho podváděla, když se některé dny opravdu hýbat nestíhám.  

Tak jsem se rozhodla se odměnit jinak, než jídlem. Mojí odměnou byla značka Bobbi Brown, konkrétně sada stínů na obočí. 
Obočí je podle mě koruna obličeje, můžete mít krásné oči, dlouhé řasy, ale když nad nimi máte prales, nikdo se vám do nich nepodívá. Všimněte si na fotkách z minulého článku, že pokud máte krásně upravenou hladkou tvář a obočí, vypadáte upraveně, "přirozeně" krásné :D



Bobbi Brown  -  značka, která není nejlevnější, přesto svým vystupováním na trhu, svou skromnou historií i kvalitou, ve mně vyvolává velké sympatie. 

Tak nějak automaticky jsem vešla do prodejny Douglas, tak nějak automaticky bez předešlých zkušeností zabrousla ke značce Bobbi Brown. Tak nějak automaticky dovolila cizí (a velmi velmi hezké, upravené a sympatické – na české poměry prodavaček až neuvěřitelné)  ženě, aby mi obchytkala obličej a pomohla mi vybrat, co potřebuji. Nedívala se na mě, jako bych jim chtěla vyplácat všechny testry a utéct (zažili jste někdy ten pocit?), netvářila se, že něco kvůli mně nestihne.
Opravdu si dala na čas,  opravdu vyzkoušela všechny možné odstíny a dobře mi poradila.







No když už se chcete někdy odměnit, tohle opravdu doporučuji. V tom obrovském davu lidí bloudícím obchodním domem…si najednou připadáte jako člověk… Její přístup mi ještě víc značku přilbížil. A to jsem zrovna jela z práce, vlasy i obočí rozcuchané, kruhy pod očima. Nevadilo jí to! Myslím, že se ani neušklíbla :D 


A jsem šťastná, spokojená a bez své sady nedám ani ránu :D Líbí se mi pocit, který navozuje, když ji po ránu otvírám. Říká – na ten prales mě nenanášej, hned s tím něco udělej! (rozuměj – mám obočí po tatínkovi, husté a dlouhé chloupky, které je nejlepší prostě trošku zkracovat). Líbí se mi, že i když nejsem nijak člověk vysazený na luxus a drahé věci a značky, starám se o sebe :)  A to za to stálo. 




Tak jsem se hezky rozbásnila kvůli stínům na obočí…ale neobyčejným. Aspoň víte, že stále existuju, dýchám a věřím, že na mě nezapomínáte :)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Have a good day :)