Nerozumím tomu, pořád mám pocit, že se škola i ostatní věci
jen rozbíhají a já už nevím, kam dřív skočit.
A to to bude ještě horší, začnou v ulicích
rozvěšet vánoční světýlka, v obchodech začneme potkávat čokoládové
mikuláše…a čokoládové i nečokoládové vánoční ozdoby. A my budeme mít dva měsíce
v kuse pocit, že nestíháme koupit vánoční dárky, že nás štvou davy
v obchodech a začneme plánovat, co si letos na vánoce upečeme za dobroty.
Už by jen chybělo, abych vám se dala nějakou vánoční koledu a vůbec bych nebyla
o nic lepší než svět okolo!
Ale tahle je třeba jedna z mých oblíbených :)
To jen tak, na postrašení, nebojte, všechno stihnete a
nakonec, kdo by vánoce nemiloval, tak nějak nás to nutí cítit se napjatě a
uvolněně zároveň, to je ten správný adrenalin.
A abych se na chvíli v tom spěchu zastavila, udělala si
malou radost, že všechno hezky zvládám, odměnila se za to, že jsem ještě trošku
zhubla a Levi´s kalhoty, do kterých jsem se před dvěma týdny napěchovala, snad
brzo vystřídají další :) jupí jupí
…
(Dámy, říkejme si co chceme, raďme jedna druhé „nežer a
zhubneš“…ale já jsem jedla vždycky celkem dobře a občas jsem hřešila…a i tak
budu mít na fotkách z mých 24. Narozenin zadek jako štýrský valach..ale na
těch z 25. Narozenin už snad ne! :))
Chci tím říct, dokud jsem se opravdu nezačla denně hýbat
aspoň minimálně 40 minut intenzivně, nevěděla jsem, co to hubnutí je. I když
zhřeším, i když některé dny nestíhám jíst a pak zabrousím do menzy na pizzu,
všechny hříchy odplavou s potem (to není pot, to jen špeky pláčou).
A je
to skvělý pocit, opravdu mě to chytlo, cítím se, jako bych někoho podváděla,
když se některé dny opravdu hýbat nestíhám.
Tak jsem se rozhodla se odměnit jinak, než jídlem. Mojí
odměnou byla značka Bobbi Brown, konkrétně sada stínů na obočí.
Obočí je podle mě
koruna obličeje, můžete mít krásné oči, dlouhé řasy, ale když nad nimi máte
prales, nikdo se vám do nich nepodívá. Všimněte si na fotkách z minulého
článku, že pokud máte krásně upravenou hladkou tvář a obočí, vypadáte upraveně, "přirozeně" krásné :D
Bobbi Brown - značka, která není nejlevnější, přesto svým
vystupováním na trhu, svou skromnou historií i kvalitou, ve mně vyvolává velké
sympatie.
Tak nějak automaticky jsem vešla do prodejny Douglas, tak
nějak automaticky bez předešlých zkušeností zabrousla ke značce Bobbi Brown.
Tak nějak automaticky dovolila cizí (a velmi velmi hezké, upravené a sympatické
– na české poměry prodavaček až neuvěřitelné)
ženě, aby mi obchytkala obličej a pomohla mi vybrat, co potřebuji.
Nedívala se na mě, jako bych jim chtěla vyplácat všechny testry a utéct (zažili
jste někdy ten pocit?), netvářila se, že něco kvůli mně nestihne.
Opravdu si
dala na čas, opravdu vyzkoušela všechny
možné odstíny a dobře mi poradila.
No když už se chcete někdy odměnit, tohle
opravdu doporučuji. V tom obrovském davu lidí bloudícím obchodním domem…si
najednou připadáte jako člověk… Její přístup mi ještě víc značku přilbížil. A
to jsem zrovna jela z práce, vlasy i obočí rozcuchané, kruhy pod očima.
Nevadilo jí to! Myslím, že se ani neušklíbla :D
A jsem šťastná, spokojená a bez své sady nedám ani ránu :D
Líbí se mi pocit, který navozuje, když ji po ránu otvírám. Říká – na ten prales
mě nenanášej, hned s tím něco udělej! (rozuměj – mám obočí po tatínkovi,
husté a dlouhé chloupky, které je nejlepší prostě trošku zkracovat). Líbí se
mi, že i když nejsem nijak člověk vysazený na luxus a drahé věci a značky,
starám se o sebe :) A
to za to stálo.
Tak jsem se hezky rozbásnila kvůli stínům na obočí…ale
neobyčejným. Aspoň víte, že stále existuju, dýchám a věřím, že na mě
nezapomínáte :)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Have a good day :)