Whaaaaaat? :)

Tak nějak vždycky váhám, proč já to vůbec dělám…nebo ASPOŇ dělat chci, když se zatím tolik nezměnilo.

 Přemýšlím nad tím, že já jsem si vlastně nikdy nepřipadala tlustá..sama od sebe ne. Žila jsem si celkem šťastně a myslela si, že jsem k světu. O nápadníky nouze taky nebyla. Někdo se vždycky lapil do pastičky :D

Jenže lidé okolo mě..najednou začali mít jiný názor. Pamatuju si, že poprvé mi něco naznačil můj přítel na střední škole. Vlastně řekl něco ve smyslu „byla bys tak dokonalá, kdybys byla štíhlá“…whaaaaaaaaaat?

Vždyť já jsem tlustá nebyla..ok, větší zadek mám, ale do té doby jsem na něj nikdy nepomyslela. 

 Pak byl na delší dobu pokoj, bylo po příteli. A můj další přítel se k něčemu takovému odvážil asi až po roce. Ale pak už se to se mnou táhlo. Nakonec se mojí milované starší sestřičce podařilo shodit tak, že je ze mě jen ta ošklivější sestra. A nevejdu se do jejího oblečení, a pak mám deprese:)

A její manžel si ze mě občas utahuje..můj milovaný její manžel :D 

Jak se mi najednou změnil život. Jak se každý můj den, každé moje sousto plní pocity sebelítosti.

Můj nynější přítel miluje krásné ženy..ale já se vlastně za krásnou nepovažuji..protože nejsem tak úplně podle jeho představ. Tolik pro něj chci být ta jediná..a zatím jsem…ale jak dlouho budu, když budu „tlustá“....podle nich.

 Samozřejmě se nám tu nabízí klišé, které bych už nyní hustila do kamarádky, která by se mi svěřovala s takovým problémem. Řekla bych jí, že si ji nezaslouží, že je to trubec, a že ji musí milovat takovou, jaká je. Ale řekněme si pravdu. Jak dlouho vás bude milovat, pokud se mu už takhle brzo něco na vás nezdá? Otázkami, jestli jsem tlustá, žárlivostí na ty krásnější ženy okolo ani občasnými depkami..si muže neudržíme.  Oni nemají rádi tlusté ženy :(

Včera jsem tak trochu běhala po nákupech. Jeli jsme s rodiči na takový malinký výlet, tak se mi podařilo něco ulovit. A nejen mně, i všem těm dokonale upraveným ženám, které byly taktéž na lovu.

Najednou jsem si ani hezky nepřipadala :D Znáte to, kouknete se na ostatní a najednou vám vlasy trčí víc než obvykle..a uši odstávají víc než obvykle..a řasy se vám slepily a špek vám podivně...víc než obvykle :D 

A to mě nakoplo. Co víc mi pomůže cítit se zase líp, než si udělat trochu času na sebe. Hodinku dvě zkrášlování.

Tak jsem si mimo jiné koupila i drobnosti v The Body Shop..fakt, díky jejich produktům se opravdu cítím hezčí a ..ehm..voňavější ..  A byly slevy, tak proč nevyzkoušet něco nového :)

Koupila jsem si peeling a čisticí gel z jejich řady Tea tree. A také..jak to jen nazvat..škrabkací rukavičky. .  hned vám povím proč. 

Omlouvám se, jestli se vám to zdá trochu zmatené, píšu ve vlaku a myšlenky mi skáčou na papír až moc rychle…

Rozhodla jsem se totiž minulý týden koupit knihu od Gillian McKeith – You are what you eat. A zhltala jsem ji za dva dny. Překvapila mě. Nebyla plná rad jak správně zhubnout. Naopak. Vysvětlila, proč bychom měli jíst to správné jídlo. Kniha vlastně postupuje od hlavy až k patě a vysvětluje, proč máme beďary na čele a proč máme bílý jazyk a proč máme suchou pokožku a proč se nám lámou nehty a proč to co vylučujeme, vypadá tak, jak to vylučujeme (v některém z předchozích článků jsem vás varovala J ). Gillian popisuje na začátku svůj vlastní příběh. Bývala sama hrozně tlustá, milovala sladké i slané. Ale její život se změnil. K lepšímu a štíhlejšímu.

Na konci knihy jsem si připadala jako toxický odpad. Musím mít v sobě tolik škodlivin!!!  Tolik roků blbnutí s jídlem :o Tolik špatností, kofeinu (mimo jiné tam gillian píše, že lidé jsou díky kávě dlouhodobě tlustí!!!)

A právě někdě v knize jsem narazila na radu, že pro tělo je velmi prospěšné, když se každý den před sprchou ještě za sucha zbavíme mrtvé kůžičky na našem těle. Právě takovými rukavicemi nebo nějakými hubkami. Stačí minutka, dvě..a pak si dát sprchu a natřít se něčím voňavým a hydratačním :)) a třeba krémem :D

Teď přicházím konečně k tomu, proč jsem se dnes rozhodla napsat článek. Moje poslední challenge dopadla moc dobře. Vážím 59 kg. Zatím trvale. I s tím blbnutím. Ale tak jsem unikla prohře jen o malinko. Můj cíl stále zůstává 54 kg.

Jdeme na to, ne? J kolik, měsíc? Dáme si to od 9. září do 9. Října. To bude chtít hodně zdravé stravy. Žádné sladkosti :( . A vrátit se zase do tempa. Už mě to vážně štve, 3 měsíce už se snažím nesnažím a hekám vám tu svými články.

Za ty 3 měsíce jsme shodila 5 kg – yeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeey…ale za 3 měsíce je to taky pěkně málo. Tak teď zkusíme max. Já vím, že se na dalších 5 kg zase nevytáhnu. Nechci hubnout nijak nezdravě. Ale cíl je to zatím hezký..a jestli to vezme měsíce dva, vem to čert!

 Prostě pod vánočním stromečkem už budu šmátrat s malým zadkem!!!

Chci vám slíbit, že napíšu každý den aspoň jednu větu. A pro to taky udělám max J Ale nezlobte se na mě prosím, pokud to nevyjde. 

Viděli jste film The Cinderella pact – Pakt popelek? Řekli byste, že je to jen nějaký hloupý slaďák, na který už bych měla být stará. Ale já ten film miluju. Už od začátku je předvídatelný, ale dává tolik naděje do života! :D  Pusťte si ho :) Svět je po něm vždycky  tak nějak hezčí :)

 

Jej, celkem jsem se rozepsala. Pokud bych to měla shrnout, celé je to jen o tom, že začíná další challenge. Má sice limitní datum, ale cílem je neshazovat z vánočního stromečku baňky zadkem:)

Kdyby se vám chtělo mě podpořit, budu jen ráda…a kdyby se vám chtělo se zapojit, budu ještě radši.. Já to prostě už někdy musím dokázat. Musím musím musím musím…tak nežer! :))

Přeju vám krásný večer. Čekejte na zítřejší první zprávu..mám ale takové tušení, že první den to ještě půjde dobře :D

XOXO