Co nás nezabije, to nám způsobí minimálně hezčí pozadí :)

Tím samozřejmě myslím újmu z běhání, neplatí to u všeho :). 

Pocit, když doběhnete domů je k nezaplacení. Je to lepší, než lžička nutelly...jestli je lepší než dvě lžičky, nechám už radši na vás :). Výhodou běhu je, že při všech těch myšlenkách, které se vám honí hlavou, na samotný běh zapomínám. Narozdíl od všech možných cvičení, které jsem se kdy pokoušela páchat doma. Pocit, že mě sousedi slyší funět, dupat, hekat a nakonec i málo vůle, protože tělo rychleji přestává spolupracovat, není mojí motivací pro pohyb. 

Motivace je můj motor. Uvědomit si, proč to dělám a proč to pro mě může být dobré. Tohle jste určitě slyšeli ze všech stran stokrát, mám pravdu? :D. A taky to, že to máme dělat jen pro sebe a pro nikoho jiného. Kdyby šlo opravdu jen o mě, začnu žít pouze z přísunu cukru a vrostu do pohovky. To ostatní kolem jsou moje motivace. Slečny s nohama až někam semhle, které mě v práci sjíždějí pohledem povrchním až běda. Přítel (kterého ctím a miluji a přála bych vám být s někým tak šťastná), který mě někdy zlobí svou upřímností o tom, že muži opouštějí ženy, protože jsou tlusté...a pak se koukne na vás a vy se začervenáte a schováte svým tělem všechny prázdné obaly. Motivací taky může být starší sestra, která by vám tak ráda darovala půlku svého šatníku, ale vy se do těch věcí nenasoukáte.. a tak jste odsouzeni všechny ty věci skladovat "pro případ, že se stane zázrak". Ale už nemám čas čekat na zázrak. Jsem skoro ve věku, kdy se dá říct, že jsem skoro i stará :D.

Běhám..dnes to bylo již po několikáté v tomto roce :D. A je to fajn. Nejlepší je, když se vrátíte domů a přibližně ještě hodinu potom si připadáte hrozně sexy a přesto, že to radši v zrcadle nezkontrolujete, musíte určitě vypadat jako hezčí dvojče poslední miss. Tento pocit je chvilkový, ale berte to také jako motivaci, proč jít běhat zase příště.

Dnes jsem běžela celých 59 minut. Ano, náležitě jsem se plácla do čela, když jsem se koukla doma na hodinky. Aspoň mám cíl pro zítřejší běh.

Běžím se sluchátkami na uších, připojená ke svému telefonu. Nemám jiný přehrávač a přijde mi to velmi praktické, pokud třeba zakopnete, při pádu si vypíchnete oko o větvičku a způsobíte si otevřenou zlomeninu. Je třeba myslet na nejhorší scénaře a připravit se :D. 

Běhám s klíčemi na kroužku v ruce. To se takto černé na bílém může zdát velmi nepraktické, ale není, považuju to za svou zbraň pro případnou sebeobranu, kdybych se snad někomu v těch upnutých teplácích zdála "nedejbože" přitažlivá. Pěstičky mám stejně z té smrtelné křeče zatnuté, proto mi klíče v ruce neva :). Dnes jsem běžela a myslela na vás, co vám chci napsat, co vám radši napsat nechci...a najednou jsem běžela dýl bez přestávek a byla na sebe pyšná. 

Přesně tak, můj běh se dá rozlišit na tři druhy. Rychlý běh, obvykle prvních pár minut po startu, abych byla co nejdál od domu, pomalý běh a případný ještě pomalejší běh pro chvíle, kdy už umírám a ještě doufám, že to překonám. A posledním druhem je chůze, kdy si říkám, že jsem přece svým pánem, a když se necítím já, tak mě nikdo nenutí. Všechno chce svůj čas. Těším se na chvíle, kdy vyběhnu na jeden tah kopec, který považuju za svou výzvu. Momentálně doběhnu do půlky kopce a začnu přemýšlet, co bych měla napsat do závěti. 

A poslouchám spoustu písniček, které mě často přinutí přemýšlet nad jejich textem a to je také moc dobře, když chcete nemyslet na to, co právě děláte. Jenže můj styl hudby se pro běh příliš nehodí, tak trávím noci hledáním různých jiných, které by mi mohly ještě víc odvádět pozornost. A tento odstavec berte prosím také jako výzvu, pokud víte o písničkách, které by se hodily pro všechny strastiplné momenty mého běhu, napište mi je prosím do komentářů. Seznam, který jsem si v přehrávači udělala já, je podle mě celkem kvalitní, ale dnes jsem si trochu připadala, že přesně takový by si možná udělal praotec Čech, kdyby se dal na fitness.

Běhám v tom, v čem si připadám pokud možno hezky. Tmavé tepláky, tenisky Adidas (koupila jsem je ve slevách a nikdy jsem neměla lepší, jsou odlehčené a dost větrají), tričko, které nezdůrazňuje tolik, že se možná i potím (a to i kdyby foukal severák :D ) a podprsenka na sport z H&M, nechceme mít přece jednou prsa až u pasu :). Přidávám i fotky. 

Tak. Dnes jsem již nechtěla psát další článek, ale očividně jsem toho měla hodně na srdci :).